Eva Strnadová
22 let starý/mladý člověk
Humor je nejdůstojnější projev smutku..
- Počet článků 86
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 565x
Seznam rubrik
Eva Strnadová
Čeho se bojím
„Říkáš: miluji déšť, když však prší, jdeš se schovat, abys nezmokl. Říkáš: miluji slunce, když však svítí, jdeš se schovat do stínu. Mám strach, že mi jednoho dne řekneš: miluji tě.“ John Lennon Já zase říkám: miluji bouři, když však spustí, mám obrovský strach,. Říkám: nebojím se budoucnosti, když však čtu a vidím svět okolo, je mi do pláče. Mám strach, že jednoho dne nebudu dost dobrá ani pro sebe..
Eva Strnadová
maluju strach
Známe to snad všichni. Kdo ne, musí mít velice zvláštní život. Strach.. Každý si ho hmotně představuje jinak. Někdo jako svou největší noční můru, někdo jako představu svého vlastního pekla, jehož prožíváním stráví svou věčnost. Strašná to představa stále dokola se opakující. Já strach vidím jako zeď. Vy si můžete říct "zeď nemůže nikomu nahánět strach"! V mém životě existuje jedna konkrétní zeď, která se stále vrací a já proti ní můžu bojovat jen tak, že ji buď prorazím nebo přeskočím. Ale většinou je to tak, že se ta zeď v mých očích stále zvětšuje a roste, až jsem proti ní směšně titěrná. Dokud ji ale neprorazím, resp. nepostavím se tomu konkrétnímu strachu, ý vždy představuje ta samá zeď, nikdy nezvítězím. Avšak nebýt strachu, neexistoval by ten blažený pocit překonání ho.
Eva Strnadová
uvidíme se
Po hodně dlouhé době tu mám "článek". Když je o něčem těžké mluvit, vypíšu se z toho. Hodně dlouho jsem se k tomu odhodlávala a vnitřně se sama se sebou prala. Znáte to sami.. Člověk si uvědomí, že něco měl až tehdy, kdy to ztratí..
Eva Strnadová
dálky
„Pochopil jsem svůj omyl. To, co jsem pronásledoval, byl právě jenom ten běh, a byl jsem stejný blázen jako člověk, který by nabral vodu do džbánu a pak by ho zamkl do skříně, protože miluje zpěv fontán.“ Antoine de Saint-Exupéry
Eva Strnadová
napůl plné srdce
„Tady je moje tajemství. Je jednoduché. Správně vidíme jedině srdcem; to nejdůležitější je očím neviditelné.“ Malý princ
Eva Strnadová
díry v prázdnotě
Netoužíme po věčnosti, ale nechceme se dočkat chvíle, kdy naše činy a věci náhle úplně ztratí smysl. V takové chvíli se ukáže prázdnota, jež nás obklopuje.. Antoine de Saint-Exupéry
Eva Strnadová
zranitelnost
„Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí co žil a jaký to mělo smysl.“ Milan Kundera
Eva Strnadová
poznání
„Největší zklamání, jakého můžete okusit, je zklamání se v sobě samém.“ Alexandr Nikolajevič Ostrovskij
Eva Strnadová
deprese
Naučila jsem se sice jak se schovat před ostatními, ale pochybuji, že kdy zjistím, jak se ukrýt sama před sebou.
Eva Strnadová
včerejšek
přemýšlím nad smyslem mých dnů, někdy je větší, někdy žádný, ale vždy stojí za to pro něco žít, i kdyby "jen" pro ten dnešek, nezapomeň, že zítra zas bude ráno
Eva Strnadová
není cesty zpět
zastavila jsem sejen na momentna okamžik zdezůstala jsem navždynevím kdekudy zase ven
Eva Strnadová
bloudím
na sklonku mého životaač je mi pouhých 20 letčeká mě jediná jistotaten úděl jasnýjež nedokáže vyslovit můj retjest úžasnývjem
Eva Strnadová
co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně
,,Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně", říká W. Shakespeare. Už tehdy byli lidé pronásledováni díky jménu, ale hlavně díky svým činům. V této době, ač by se mohlo zdát, že ano, se toho zase tak moc nezměnilo. Já toužím po svobodě slova. Namítnete, že ji mám. Já však Vám říkám, že svoboda slova je až vedlejší. Každý má právo říct svůj názor, v rámci lidských mezí.
Eva Strnadová
"já"
ve strachu rukama zakrývám tvářv naději, že se vše změníočekávámpřipraven zahlédnout znamení, zářnepřicházíten, kdo tam byl, už není
Eva Strnadová
ještě bojuji
tyto verše patří nejen tomukdo vstal jednou nohou z hrobujenom jednou, nikdy nedokázal vícchránil tvář, když házeli mu míč
Eva Strnadová
osamělý ostrov
v ranní rose skryl se déšť ženykterá smutek cítípro tisíc kapek místo v zemijiž však dávno není
Eva Strnadová
nemůžu žít
beze slov potěchyúsměvu v nadějilásky bez přetvářkycitu beze maskya něhy nenucenépráce vymodlené
Eva Strnadová
naděje nikdy neumírá
déšť se mi vryl do tvářea úsměv vytratil senezoufám si, je mi blazetam, kde déšť, i duha je
Eva Strnadová
diktafon
a na obloze zase sluncezase?ach pane Bože nepřes mříže jen tak lehcevykukuje tichounceopatrně nesměledo očí mi lže
Eva Strnadová
představ si naději
jako prázdná nádobav kleci lapenácítí se duše mé podobaa její jasjež uvadáa těla žárcítí se sám
Eva Strnadová
nedokončený pocit
vtiskněte se do slz osamělých dětíkteré mají rodičevciťte se do jejich srdcíkterá pukladříve než vypnuly emoce
Eva Strnadová
vzpomínky
kdysi jsem znala slovo úsměva někdy taky pláčobojí se nepostřehnuto slilo v hněvkdyž zemřel vnitřní hráč
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
